Mraky mlčí

Světlo prochází se lesem,
podzimní listí mizí v povětří.
Vítr šeptá stromům,
dlouhá, dlouhá je cesta domů,
a stíny chytám do pastí.
Ref.:
Víly tančí v povětří,
krok sem, krom tam, už celá staletí.
Čas co nemám, ráda bych měla.
Víly tančí v povětří,
krok sem, krom tam, už celá staletí,
poezie podzimu, verše spadnou a odletí.
Svět oponu lidem pozvedá
a já mám hlavu plnou tepu.
Někdy se to vážně nedá,
když slunce měsíc hledá,
smutná chvíle na každém rozcestí.

Vlezu si do postele,
kousnu si přitom směle
oplatek na kostele,
dotek zimy na mém těle
a hlava rychle zmizí pod polštář.

Ref.:
Mraky mlčí, plují mi nad hlavou,
tam a zpátky, tam a zpátky,
sedím pod nimi, hlava mi padá únavou.