Jak nám zrušili koncert v Liberci

31. 01. 2010

Jednoho slunného odpoledne v krásném městě přímo na úpatí jizerskýhor hor kráčí mládenec alejí, šourajíc nohama ve vrstvě spadaného listí. V tom mu zazvoní telefon. “No?”, ptá se mládenec do sluchátka telefonu. “Jo, to jsem já, já dělám program ve Vlaku.” Hlas ve sluchátku chvíli něco drmolí, mladíkovi spadne čelist a vychrlí: “ty krávo, Sto Zvířat, fakt, jo? Jasně, 11.12. je to volný, já vás tam napíšu.” Sotva položí telefon a chystá se jej zastrčit zpět do kapsy, přístroj se znovu rozdrnčí. “No?” zvolí opět svůj oblíbený pozdrav. “Cože? Running Sushi? To už jsem někde slyšel.” Ze sluchátka se ozve tázavý tón. “11.12. to nepude, to tam máme Sto Zvířat.” Tón ve sluchátku se dramaticky změní. “Sorráč, kluci, já na vás uplně zapomněl, ale prostě Sto Zvířat je Sto Zvířat. Tak se domluvíme na jindy, snad vám to nevadí.” Co z toho plyne za ponaučení? Začínáme pracovat na tom, abychom byli alespoň tak slavní jako Sto Zvířat. Pořadatelům koncertu i Zvířatům přejeme, aby na koncert dorazilo alespoň tolik fanoušků, jako by přišlo na nás. Úkol to bude nelehký.

Jak nám zrušili koncert v Liberci